splash image

Koncepční práce s přírodou v krajině i ve městě

Václav Klecanda | | koncepce,zeleň

Pracovat koncepčně nikoli nahodile na základě nějakého námětu. To bylo jedním z principů, který jsme slibovali před 4 roky a snažili se jej držet i poté. Přestože se všude skloňuje modro-zelená infrastruktura ve městech, nebo obnova cestní sítě, remízů či alejí v krajině, v obou případech to naráží na velké překážky.

V případě modro-zelené infrastruktury ve městech to je z mé zkušenosti:

  • malé povědomí o jejích principech na straně projektantů,
  • absence v zadání projekčních prací,
  • nebo překážka ve formě sítí v konkrétních případech, kterou lze překonat pouze zvýšenými náklady na jejich překládku a to ve většině případů není na stole.

Co to vlastně je ta modro-zelená infrastruktura (zkráceně MZI)? Wikipedie říká, že to je obecně:

síť prvků budovaných v harmonii s přírodou nejčastěji ve městech pro řešení urbanistických a klimatických problémů.

Jedním z pilířů je změna principu nakládání s dešťovými vodami, který dokládá obrázek v tomto příspěvku. Vypadá to logicky (i ve světle kapacit čistíren odpadních vod), ale je velmi málo příkladů, kde aplikaci tohoto prncipu v Táboře najít. Jedním z nich je např. zelená střecha na paneláku v Berlínské na Sídlišti nad Lužnicí, která získala 3.místo v soutěži Zelená střecha roku 2022.

Jsem optimista a myslím, že MZI se etabluje nakonec i v rámci projektů městského úřadu. Už nyní je znát posun. Ještě dál by to mohla posunout studie MZI pro rozšířené okolí areálů Dvorce, tedy Pražské sídliště. Ta by měla zhodnotit možnosti využití srážkové vody a navrhnout konkrétně, co pro její odklon z jednotné kanalizace a tudíž ČOV, udělat. Jedním z námětů na návazná opatření je i odtrubnění potoka tekoucího pod parkem U popraviště.

Krajina

V krajině je největší překážkou poloha pozemků ve vlastnictví města. Pozemky jsou, po vlnách různých pozemkových reforem, rozdrobené, “rozmetané” do nelogikých útvarů, které neumožňují v krajině realizovat smysluplná opatření.

mapa pozemků města

Existuje možnost, jak to změnit - komplexní pozemkové úpravy. Ty jsou velice časově náročné a jejich zahájení vyžaduje velký vlastnický podíl v území. Přesto je to cesta.

Každopádně je nutné mít odborně zpracovaný návrh, co se má kde stát za opatření, bez ohledu na to, zda je to na majetku města, tedy koncepce opatření v krajině pro zmírnění dopadů klimatické změny. Takovou koncepcí si město Tábor nechalo zpracovat pro všechna katastrální území a povodí čtvrtého řádu. Existuje tedy základ pro zadání komplexní pozemkových úprav.

Jejich výsledkem může být mj. i dostatečný počet ploch pro liniové výsadby alejí doprovázející obnovené cesty v krajině, které dnes existují pouze naznačené jako nesouvislé nudličky v katastrální mapě. Právě Ojedinělost projektu komunitní výsadby aleje dubů u Sídliště nad Lužnicí pramení právě z nedostatku vhodných ploch k výsadbě.

Příprava komplexních pozemkových úprav, hledání vhodných míst pro výsadbu se nedaří posouvat tak rychle, jak by si situace zasluhovala. Proto budeme usilovat o navýšení kapacit pro tyto i další aktivity, jež lze souhrně nazvat klimatický management. Navrhneme posílit nově vzniklou kancelář architekta města (KAM) o odborníka na toto téma. Ideální způsobem se nám jeví formulovat projekt, který se tomuto tématu pověnuje a v jeho rámci chtít i personální kapacitu.

Klimatická krize a její řešení je tématem, které rezonuje na všech stupních veřejné správy i orgánech Evropské unie. Proto uděláme maximum proto, aby ještě víc rezonovala i v Táboře.

koncepce,zeleň