Nikdo z nás nemohl tušit, jak masivní opatření budou provázet epidemii coronaviru z čínského Wuchanu. Stát zaspal. Místo svolání krizového štábu hned na začátku, jsme byli po 14 dnech – ve stádiu rozjeté epidemie – svědky serie slibů pana premiéra o dodávkách ochranných prostředků, které ve stěžejních dnech nedorazili. A tak samosprávám nezbylo nic jiného, než improvizovat.
Ti, kteří sledovali vývoj epidemie začali nosit po domácku vyrobené roušky mnohem dřív, než to bylo nařízeno vládou. V tu chvíli bylo nutné, aby se z nošení roušek stala norma. Sounáležitost a zodpovědnost Táboráků vedla k tomu, že se to podařilo během 1 dne. Sdílení fotek a dalších osvětových textů na sociálních sítích a nejen tam, způsobilo, že další den už byl divný ten, kdo roušku neměl. Následná poptávka po rouškách vyvolala nebývalou vlnu sdílení podomácku vyrobených roušek. Za tuto vzájemnou solidaritu jsem nesmírně vděčný.
Krizová situace prověřuje i fungování městského úřadu. Ukázala se důležitost mít efektivní komunikační nástroje a komunikovat důležité informace nejen k veřejnosti ale i dovnitř úřadu. I přesto, že se v těch nejkritičtějších fázích některé informace nedorazili včas, protože dříve zastarali, děláme vše proto, aby se k veřejnosti dostalo maximum relevantních informací.
Přeji nám všem hodně síly a energie do dalších týdnů.
<h1>spolutozvladnem</h1>