Odysea kolem přeložky Chýnovská-Vožická (PCHV) se začala již dávno. Nějaké informace jsem sháněl už v roce 2015 a shrnul jsem v článku. Od konce roku 2015 se jezdí po úseku D3, který historicky měl sloužit jako obchvat města, bez poplatku. Přesto se stále projektuje a připravuje stavba PCHV. Pojďme se tedy podívat, na příběh, jak jsem se chtěl dopátrat kterak se k plánům na PCHV dospělo a zda někdo řešil alternativy.
Na webu města se píše, že jedním z cílů PCHV je napojení průmyslových areálů na D3. Proto jsem se zajímal zda proběhlo nějaké jednání o možnostech napojeni silnice 137 na D3.
Odpovědí mi byla obecná konstatování, bez odkazů na příslušné zápisy a jiné dokumenty. Mj.:
Jan Pávek: Váš dotaz spíše směřuje na pana starostu, ale svůj pohled na věc samozřejmě sdělit mohu. Já rozumím záležitosti tak, že po vyhodnocení variant investorem akce, Jihočeským krajem, se tento přiklonil k variantě napojení průmyslové zóny v ul. Vožická ze silnice I/19 a z ul. Chýnovská. Od té doby Město Tábor aktivně vystupovalo při projednávání této vybrané varianty s tím, že investovalo nemalé finanční prostředky do přípravy.
V odpovědi je dále konstatováno, že:
V zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje bylo dopravní propojení navrženo - dokumentace účinná od 7.11.2011, záměr D29/8 (viz příloha), v 1. aktualizaci ZÚR (účinnost 6.1.2015) byl tento záměr vypuštěn.
Jednalo se tedy o prodloužení silnice 19 od Písku do Zaluží na rozcestí (DZ). Zajímal jsem se proto, co znamená to, že z dokumentu vypadl, a napsal na odbor dopravy Jihočeského kraje:
Dobry den, mel bych odborny dotaz: v clanku 229. v 1.aktualizaci ZUR se pise, ze "úseky D29/8 a D29/9 záměru D29 nenaplňují nově stanovené parametry pro hodnocení nadmístního významu v oblasti dopravy" a proto "trasování záměru lze dohodnout na nižší než krajské úrovně". Znamena to, ze hlavnim planovacem v tomto by mel byt celek mensi nez krajske urovne, tedy v tomto pripade mesto Tabor?
citovaný text si je potřeba vykládat tak, že tyto záměry nemusí být před svou realizací vymezeny v Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje, ale postačí jejich vymezení v územním plánu města Tábor. Neznamená to však, že město Tábor je může vymezit libovolně, ale musí tak učinit v dohodě s vlastníkem komunikace a s dotčenými orgány, které hájí zájmy podle zvláštních předpisů a na základě zpracovaných podkladů (vyhledávácí studie apod).
Dekuji za odpověď, chápu ji správne tedy tak, ze tímto město Tábor získalo možnost managementu daného záměru a JCK se tímto managementu sprostil? Abych osvětlil o co mi jde. Snažím se rozkličovat, na čem tento záměr ztroskotal.
o "ztroskotání" záměru nemůže být řeč. Stavba přeložky silnice II/137 Čekanice - Hlinice je stále součástí schváleného Programu investiční výstavby a oprav na silnicích II. a IIII. třídy na území Jihočeského kraje, který stanovuje prioritu výstavby těchto komunikací. Tábor pouze získal právo obchvat vymezit ve svém územním plánu, aniž by byl předem vymezen v ZUR, ale vymezení musí dohodnout s krajem. Tato situace by měla naopak realizaci záměru urychlit, protože nebude muset být řešen napřed v ZUR a teprve následně v ÚP.
kdo urcuje poradi, v jakem se stavby realizuji? Je to politicke vyjednavani mesto vs. kraj nebo koordinace jednotlivych dopravnich odboru, nebo jiny mechanismus?
v rámci všech stavebních akcí, které se realizují v oblasti dopravy je několik parametrů/podmínek, které musí být splněny, aby byla příslušná "akce" realizována. První parametr je priorita stanovená v příslušných Programech (jeden z nich uvádíte v odkazu), a další základní podmínkou je stav přípravy stavby. Základní podmínkou pro realizaci je, aby bylo získáno na stavbu pravomocné stavební povolení. Třetím důležitým parametrem je zdroj financování akce. Lze tedy konstatovat, že okamžik realizace je svázán právě i se zdrojem financování. Přípravné práce v rozsahu projekčních prací si kraj zpravidla zajišťuje sám, i když existují případy, kdy se Město či Obec rozhodne, že s projektem kraji pomůže a připraví ho samo. To je nakonec i případ Tábora.
Z konverzace tedy plyne, že: - priority staveb mělo město Tábor možnost ovlivnit tím, že se, v koordinaci s krajem, rozhodlo připravit projektovou dokumentaci, výkupy pozemků a v neposlední řadě i územní plán. - záměr D29/8 (DZ) je stále na stole, akorát nemá prioritu
<h2>Historie PCHV - záměr D29/7</h2><img src="/static/media/stara_alomerace.jpg" alt="výkres zmeny č.5 Uzemniho planu sidelniho utvaru aglomerace Tabor" style="float: right; margin-left: 2em; width: 40%" />
Zajímalo mne také, jak se dostala část D29/7 (PCHV) do Zásad územního rozvoje. Dozvěděl jsem se:
zamer D 29/7 byl prevzat do navrhu Zasad uzemniho rozvoje Jihoceskeho kraje z rozpracovaneho konceptu Uzemniho planu Velkeho uzemniho celku Jihoceskeho kraje (dale jen UP VIJC) v roce 2007. Do UP VUG byl prevzat z Uzemniho planu sidelniho utvaru aglomerace Tabor, Sezimovo Usti, Plana nad Luznici a jeho zmeny c. 5.
A tak jsem pátral, jak se zjevil UP VUC jako zdroj informací o vzniku zaměru D29/7 Zásad uzemního rozvoje JČK. Dostal jsem výkresy z archivu. Mj. tento (na obrázku), který jasně ukazuje, že původně spojnice mezi Chýnovskou a Vožickou neměla být žádnou přeložkou. Ukazuje zároveň, že spoj Vožické a Čekanic (PVC) neměl končit na hlavním tahu na Písek, jak je nyní plánováno.
Obě tyto skutečnosti ukazují na fakt, že obě tyto spojnice neměly původně sloužit jako přeložka. Zároveň výkres ukazuje i plán na DZ, který ale z nějakého dúvodu město opomíjelo.
<h2>Dál do minulosti cesta nevede.</h2>Moje žádost ukázala, že dokumenty více do minulosti už nejsou k nalezení:
<h2>Pirátské řešení</h2>Ing. Bohuslava Boháčová: Vážený pane, původní dokumentaci Územního plánu aglomerace Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí (r.1994) pořizoval tehdejší Okresní úřad Tábor. Rovněž tak změnu č.1 (r.1997) a v našem archivu máme pouze výkresy. Kopii příslušného výkresu jsem Vám poskytla. Změnu č.5 (r.2005) pořizoval již Městský úřad Tábor, odbor rozvoje a kopie ze schválené dokumentace jsem vám rovněž poslala. Vzhledem k době schválení změny č.5 a k tomu, že dokumentace již není platná nelze další podrobnosti pořizování na odboru rozvoje již dohledat.
Město má být svému občanu partnerem. Nemá ho nutit ho o informace žádat, ale samo je proaktivně nabízet. Postup přípravy takto velkých a nákladných staveb, jaký popisuje tento příběh, je nepřípustný. Takovéto stavby mají být součástí dlouhodobé dopravní koncepce. Koncepce dá veřejnosti jasný plán, jaké kroky město podnikne a v jakém časovém horizontu.
A když už nějakou stavbu připravuje, má veškeré dokumenty sdílet s maximálním nasazením. V době internetu a informačních technologií musí být veškeré podklady pro jakoukoli stavbu jednoduše vyhledatelné. V tomto případě, když zadám přeložka Chýnovská Vožická na webu města, měl bych dostat veškeré dostupné dokumenty, které ke stavbě město eviduje.
<h2>Závěr</h2>Až město bude postupovat podle jasné koncepce a veškeré informace bude sdílet, nestane se, ze se pak občané budou divit, co se najedou má začít stavět. Nebudou se proti tomu ani bouřit, protože s tím budou počítat, budou mít dostatečnou možnost se k tomu vyjádřit a danou věc ovlivnit. Město je bude brát jako partnera a naopak. V případě přeložky tomu tak, podle složitě získaných informací, rozhodně nebylo a není.