Tentokrát nebudu pojednávat o konkrétním projektu, ale o plánech do budoucna. Jistě jste si všimli, že v letních měsících není voda, resp. je jí málo ve studních, v potocích i řece. Je to spojené s něčím, co se dnes nazývá klimatická změna.
Tento pojem je nyní skloňován nejen ve světle celosvětových stávek studentů, kteří požadují po politicích už konečně odpovědný přístup k planetě. Je spojen především s výkyvy počasí a rozšiřováním oblastní nebývalého sucha, nebo pustošením krajiny průmyslovým způsobem zemědělství a jiným neblahým lidským konaním. Nevěšme ale hlavu! Stát, ale hlavně evropská unie, si akutnost nutnosti jednat uvědomují.
Proto jsou nyní alokovány nemalé prostředky v národních i evropských dotačních balíčcích na projekty jako výsadba alejí podél cest, obnova dříve zaniklých rybníku, mokřadu a meandrů, výsadba a rozšiřování remízků, zasakovací pásy, strouhy nebo poldry. Realizace takových projektů má jediný cíl: vrátit krajině (i městu) opět schopnost zadržovat vodu. Budu se proto snažit dávat dohromady starosty a jiné činitele, kteří si jsou vědomi důležitosti takových projektů a společně se budeme snažit koncepčně připravovat opatření, která vrátí krajině její rozmanitost a fungující koloběh vody. Dovolím si takový květnový příslib: “necháme krajinu rozkošatit a rozkvést”
Na konferenci o pozemkových úpravách zazněl povzdech, že při přípravě protierozní vyhlášky, která má realizaci těchto projektů zefektivnit, je stále velký odpor ze strany agrární lobby.