Město Tábor je stoprocentním vlastníkem čtyř obchodních společností: Správy lesů, Tělovýchovných zařízení (pod které spadá i kino Svět), Technických služeb a Bytesu, který má na starosti byty a teplo. Vzhledem k tomu, že valnou hromadou těchto společností není (veřejně probíhající) zastupitelstvo, ale za zavřenými dveřmi zasedající rada, mluví a ví se o nich poměrně málo.
<h4>Co se v městských společnostech změnilo od minulých voleb?</h4>Především všichni jednatelé. Personální politika minulých vedení města připomínala břežněvovskou doktrínu stabilizace kádrů. Na úkor čerstvých nápadů a iniciativy si pod sebou někteří politicky krytí jednatelé vyseděli důlek. A náhlý šok z toho, že nemají funkci dědičně propůjčenou pro sebe, téměř rozložil jednu z koaličních stran a vyvolal celkově mnoho zlé krve.
<h4>Je stávající systém správy majetku města efektivní?</h4>Jedním slovem – není. Některé agendy týkající se bytů se překrývají mezi odborem správy majetku města a Bytesem. Jiné činnosti (např. péče o zeleň a dřeviny) jsou obdobného druhu a je neefektivní, když lesní zeleň mají na starosti zaměstnanci jednoho s. r. o. a mimolesní zaměstnaci jiného.
<h4>S. r. o. jako pašalík pro bafuňáře?</h4>Není nám zřejmé, proč město drží tolik samostatných společností. Např. tělovýchovná zařízení mají svou povahou spíše neziskovou činnost, pro níž se forma s. r. o. nehodí. Správa necelých dvou tisíc hektarů lesa také nevyžaduje samostatnou společnost se dvěma administrativním silami a celkem osmnácti zaměstnanci. Není náhodou důvodem takovéhoto počtu s.r.o. to, že za každé zasedání někdy poměrně pasivních dozorčích rad pobírá každý člen 1.500 Kč (a k tomu řízeček či v horším případě aspoň chlebíčky)? Stávající systém je každopádně nelogickým přežitkem!
<h4>Co dál?</h4>Jednou z cest je určitě redukce počtu obchodních společností města. Ušetří se minimálně na administrativních silách a odměnách jednatelů. Hlavně se ale zefektivní využití zejména manuálně pracujících zaměstnanců. S ohledem na zásadu transparentnosti by mělo být co nejvíce údajů o hospodaření s.r.o. vlastněných městem veřejných a aktivně na webu zveřejňovaných. A to včetně odměn zaměstnanců a co nejvíce údajů o veřejných zakázkách.
<h4>Žhavá půda městských lesů</h4>Lesy města Tábora měly dlouhodobě velmi špatné ekonomické výsledky. Nájem byl v řádu stovek tisíc, a to v něm ještě bylo nájemné za rybníky a hájovny. Přijímání zaměstnanců se neřešilo transparentně, takže bujel nepotizmus.
Do výběrového řízení na nového jednatele se ale přihlásilo poměrně málo uchazečů a manažerskou praxi měl kromě stávajícího jednatele jen jeden z nich. Ten byl těsnou většinou vybrán, protože jinak nešlo žádné změny k lepšímu očekávat. Přišel do prostředí zvyklého na styl řízení, který bylo nutno změnit. Tyto změny obecně podporujeme, byť vyšší úcta k zaměstnancům, kteří o táborskou přírodu pečují léta, by nebyla od věci.
Hlavní výzvu pro městské lesy na příští léta však vidíme v něčem jiném, než je naplnění rozpočtu města. Třeba ve změně v hospodaření s vodou. Lesy jsou významnou položkou přírody v zadržování vody v krajině. Bylo by více než žádoucí podívat se na potoky a potůčky, prověřit různá údolí, staré mapy a následně efektivitu výstavby hrází s cílem zvýšit perspektivně vlhkost v lese. Ta může mít kromě vzrůstu odolnosti stromů proti kůrovci i lokálně významný účinek. Určitě je nutno změnit druhovou skladbu lesa, aby byl imunnější vůči všem parazitům. Také je nutno zredukovat přemnoženou zvěř, která způsobuje velké škody na lesních porostech. Neméně důležitou položkou je zamyšlení se nad lesy v nejbližších příměstských částech. Nad tím, jak je citlivě zpřístupnit veřejnosti, jak v nich vytvořit ve spolupráci s dalšími profesemi atraktivní sportovní, odpočinkové a vzdělávací zóny, které budou lákat místní obyvatele i turisty. Inspirujících příkladů jinde je dost a dost. Každou změnu tímto směrem tedy rádi podpoříme.